V minulém článku jsme se věnovali rodinným firmám a cestám, jakými mohou svěřenské fondy pomoci k uchování a pokračování rodinného podnikání. Dotkli jsme se i toho, že v českých zemích v tuto chvíli mnoho rodinných firem s dlouhou tradicí nenajdeme, což má na svědomí převážně období komunistického režimu. Na následujících řádcích inspirovaných knihou „Svěřenské fondy – krok za krokem“ (James Turnbull a Eva Hrušková) si uvedeme příklady rodinných firem od nás i ze světa, kterým se tradici rodinného podnikání podařilo uchovat.
Co znamená „společnost Henokien“
Za společnosti Henokien označujeme ty, které jsou bez přestávky provozovány, řízeny a vlastněny rodinou po 200 a více let. Potomci zakladatelů těchto firem stále působí na úrovni managementu. Výraz Henokiens pochází od biblického patriarchy Enocha (Hénoch ve francouzštině), podle něhož se jmenuje také asociace Henokiens, která tyto společnosti sdružuje. Byla založena v roce 1981 tehdejší předsedkyní stejnojmenné společnosti Marie Brizard. Sdružení, které začalo se čtyřmi francouzskými členskými společnostmi, má nyní již 47 členů. Jeho nejstarším členem je japonská společnost Hoshi ryokan (založena v roce 717) a nejmladším členem je rakouská klenotnická firma A. E. Köchert (založena v roce 1814).
Silná tradice rodinných podniků, které postupně přecházely z generace na generaci, existuje v mnoha zemích. Vzpomínky a vize původního zakladatele podniku, který vytvořil počáteční bohatství, žije dál, přinejmenším ve jménu společnosti. Budoucí generace jsou pověřeny řízením podniku a v mnoha případech úspěšně navazují na původní základy, rozšiřují jeho působnost a někdy vytvářejí obrovské nadnárodní podniky.
Jakým firmám se to podařilo?
Jedním příkladem za všechny může být Maison Louis Latour, francouzský vinař z Burgundska ve Francii. Firma byla založena Luisem Latourem v roce 1797 a v současné době je spravována sedmým Luisem Latourem, Louisem‑Fabrice Latourem. Společnost je od svého založení v rodinném vlastnictví a vybudovala si reputaci pro svou tradici a inovace.
Oproti tomu změny režimů, které Česká republika v posledních 150 letech zažila, způsobily zkázy v českých rodinných firmách. V důsledku toho u nás máme velmi malý počet příkladů těchto vícegeneračních podniků. Jednou z výjimek je například proslulý výrobce klavírů, společnost Petrof. Ta byla v roce 1948 znárodněna, ale od roku 2001 je zpět v rukou původní rodiny. Dalším příkladem je rodina Jochů, která se ve Strážnici věnuje modrotisku. Ten je dokonce od roku 2018 na seznamu nehmotného kulturního dědictví UNESCO. Firma byla po znárodnění vrácena původním majitelům v roce 1994.
Budeme mít v budoucnu i české Henokien?
Většina českých rodinných podniků má ovšem mnohem kratší historii, obvykle jen jednu generaci, ale stále častěji i dvě. Rodinné dynastie, jakými jsou například Latourovi nebo Petrofovi, však nepřetrvávají po tak dlouhou dobu jen náhodou. Takové dynastie a jejich majetek potřebují plán a strukturu a nejčastěji k tomu využívají právě svěřenský fond.
Máte rodinnou firmu? A chtěli byste, aby mohla překonat generace, aby se z ní třeba jednou také stala společnost Henokien? Obraťte se na některého ze členů APRSF, kteří Vám s vypracováním nástupnické struktury rádi pomohou.